Mnemotechnika
Co to je?
Mnemotechnika pochází ze starořeckého slova MNEME, jehož významem je paměť a vzpomínky. Jedná se o systém metod, které ulehčují zapamatování a zvětšují rozsah paměti pomocí vnějších pomůcek, zejména vytvářením dodatečných asociací a formálně logických vztahů. Uplatnění mnemotechniky závisí především na představivosti, vynalézavosti, zkušenosti a vzdělání.
Mnemotechnická pomůcka slouží například i k zapamatování nějaké poučky či pravidla. Mnemotechniky využívají elaborativního kódování, tzn. navazují se na informace, které jsou již uložené v dlouhodobé paměti.
- při tvoření využíváme kreativitu, které se meze nekladou
- ve formě vět: AKROSTICH - věty nemusejí dávat smysl, mohou být rýmované a při jejich tvoření neexistují žádná pravidla
Metodika mnemotechnik užitých v češtině
Paralelní učení
- v popředí se věnujeme činnosti, jež vyžaduje naši veškerou pozornost (řešení úlohy, práce na počítači)
- v pozadí posloucháme učební látku, předem nahranou na zaznamenávací zařízení, jež si chceme zamapatovat
- po opětovném poslechnutí zjistíme, kolik věcí jsme si zapamatovali (budeme mile překvapeni)
- praktické využití v českém jazyce = studium literatury
Zapamatování cizích slov a neznámých pojmů
- rozložení slova na součásti a přiřazení jim nějakého významu, které je nutné vizualizovat (vytvoření zrakové představy)
Rytmizace problematiky
- oblíbená moderní metoda
- „rapování“ viz videa níže
Metoda „Rosenbaum“
- nejvýznamější metoda, jejíž autorem je David Rosenbaum
- třídění podstatných informací a méně podstatných informací
- existují 3 kroky pro vytvoření metody
- každou stránku poznámek si musíme číslovat
- na každé stránce si označíme nejdůležitější detail
- na zvláštní papír si uděláme seznam označených detailů a čísla stránek, kde se tyto poznámky nacházejí
Metoda barevné vizualizace
- podtrhávání pro nás důležitých informací různými barvami - selektace vybraných informací
- !POZOR! u studentů dochází k tomu, že nedokáží selektovat důležité informace a mnohdy mívají texty zaznačené kompletně celé
!Pozor!
Jak jsme se již dočetli v předchozích textech, tak i mnemotechnické pomůcky s sebou nesou značné nevýhody. Pro zopakování. Obecně mnemotechnické pomůcky slouží pouze k povrchnímu studiu problematiky, nikoli k žádnému hloubkovému bádání.
Při barevném podrtrhávání často dochází k zaškrtání kompletně celých textů, jelikož žáci nedokáží vybírat podstatné informace.
Mnemotechnické „Know-how“
- paměť je založena na kreativitě a asociacích
- tvořte příběhy, kdykoli to půjde
- tvořte zajímavé, absurdní či tabuizované představy
- zapojujte všechny smysly
- věnujte učení pomocí metod více času, vrátí se Vám to v dlouhodobém zapamtování
Pomůcky jako snadná cesta češtinou
7. pádů
1. pád - Kdo? Co?
2. pád - (bez) Koho? Čeho?
3. pád - (ke, dát) Komu? Čemu?
4. pád - (vidím) Koho? Co?
5. pád - Oslovujeme, voláme.
6. pád - O kom? O čem?
7. pád - (s) Kým? Čím?
Mnemotechnická pomůcka
Z perníkové chaloupky vyšla ježibaba a zaskřehotala: „Kdo, co mi tu loupe perníček?“ Z chaloupky na ni zavolal ježidědek:„Koho, čeho se bábo bojíš?“ Ježibaba mu rozzlobeně odpověděla: „Komu, čemu jsem tuhle chaloupku vyčarovala? Nám" Tak ať nám ji kdejaký holomek neožírá!“ Dědek se zeptal: „A koho, co tam venku vidíš?“ Nevidím nikoho. Ale slyšela jsem! To určitě zase ten Jeníček a Mařenka. Zkusím je oslovit.“ A ježibaba zavolala: „Jeníčku! Mařenko! Ale nikdo se neozval. „To jsou mi věci,“ rozmrzela se ježibaba, „o kom, o čem bude tahle pohádka dál?“ „Tak už pojdˇdovnitř,“ zavolal ježidědek, „ať mám s kým, s čím hrát karty.“ Ježibaba si povzdechla a šla dovnitř hrát s ježidědkem karty...
Psaní t/d
Kratké a dlouhé tvary
přivlastňovacích zájmen
tu = ji
Zavolej mi ji (tu).
té = jí
Řekní jí (té) o tom.
Literatura
Mě a mně
pomoci si můžeme i pádovými otázkami 3. a 6. pád = mně!
- nahrazení mě/mně jménem Vašek
- Mě = Vaška; Mně = Vaškovi
- počet slabik ve slově Vašek = počtu písmen mě nebo mně
- Podívej se na mě. (Podívej se na Vaška.)
- To není celé jen o mně. (To není celé jen o Vaškovi.)
Vyjmenovaná slova po m
Básničky a říkadla
Tvrdé souhlásky
H(y) Ch(y) K(y) R(y) D(y) T(y) N(y) na zdi visí hodiny, stále stejně tam a sem pohybují kyvadlem.
Obojetné souhlásky
Befelemepeseveze
Psaní y v predikátu (přísudku)
Děti, oči, uši tvrdé y jim sluší.
Vyjmenovaná slova po b
Psaní mně uvnitř slova
Připomněl zapomnětlivému, aby si vzpomněl na domněnku o pomněnce.
Koncovky slovesných tříd
Že-ne je bída
Psaní ů/ú
Dlouhé ú je na začátku, nezapomeň napsat čárku
S / z / vz
-s-
Sděluji Ti, že než se setmělo, všechny zásoby jsem spotřeboval, do druhého dne jsem je strávil a pak nám to shořelo.
-z-
Náš pan učitel měl zvláštní způsob zkoušení ze zpěvu, kterým zkoumal náš hlas zpět.
-vz-
Vzpomeň si na můj vzkaz!


